Königova zahrada

Ještě v roce 1850 byl samotný střed obce Nové Vsi nad Nisou v místech, kde dnes najdete koupaliště a přilehlý park s novým lanovým centrem „Park König“ zarostlou divočinou, kde podmáčené pozemky se střídali se skalnatým lesem.

Až v roce 1868 byla vystavěna silnice z Jablonce přes Novou Ves na Smržovku, nesoucí s sebou další možnosti rozvoje obce. Mezi lety 1882-1887 místní podnikavý občan Konrád König, původně brusič skla stejně jako jeho otec i děd, začal pro zemědělskou obživu těžko využitelné pozemky ve středu obce rychle přetvářet k obrazu svému a vystavěl zde nejprve menší továrnu. Zpočátku ryze sklářský výrobní program byl záhy rozšířen, začátkem minulého století již zahrnoval výrobu celuloidového, bižuterního a skleněného zboží. Jako specialita ve výrobním programu byla uváděna výroba imitovaných perel a drahokamů, řetězů, náhrdelníků, ozdobných šňůr, broží, ozdob na klobouky, přesek. Na konci 19.století přistavěl König romantickou vilu v historizujícím slohu navozujícím podobu hradu s velkou kruhovou věží, jak byla k vidění ještě v 60. letech. Současně se stavbou vily byly přilehlé pozemky přetvořeny na rozsáhlou zahradu s parkem, k dolenímu mlýnskému rybníku přibyl mezi lety 1896-1898 veliký loďkový rybník a následně vznikl ještě třetí nejhořejší koupací rybník. Nejstarší mlýnský rybník byl součástí starého mlýna, vystavěného již r.1713 majitelem tehdejšího panství hrabětem Albrechtem Maximiliánem Antonem Desfours. König r. 1904 starý mlýn a brusírnu přestavěl na brusírnu s elektrárnou, která zásobovala elekřinou jeho továrnu i okolní domy až do zavedení elektřiny do obce v roce 1912.

Tovární objekt byl kolem roku 1908 přestavěn na hotelový komplex v tomtéž stavebním stylu, jako přilehlá vila, jeho podoba zůstala nezměněna až do 1.požáru v roce 1953. V roce 1911 ještě k vile z přední strany přibyl trakt s obchody.

Krátce po přestavbě na hotel, původně příznačně nazývaném Neuburg – Nový hrad, později po majiteli König, se z místa stalo centrum kulturního a společenského dění v obci, jehož rozsáhlé zázemí hojně využívalo cca. dvacet místních spolků. Součástí hotelu byl velký taneční sál, svého času jeden z největších na Jablonecku, malý divadelní sál, zimní zahrada, tělocvična, v přilehlém parku letní pódium a altány, kolem rybníků rozeseté dřevěné stavby – zámečky – sloužící k relaxaci hotelových hostů.

Velký loďkový rybník o rozloze 2420 m 2 (původně v místech dnešního koupaliště) sloužil mimo jiné k chovu ryb a na jaře k dobývání ledu, kterým byla plněna veliká ledárna, sloužící nejen ke chlazení piva, ale rovněž k uskladnění masa a dalších potravin od místních živnostníků. Na rybníku, kde bylo možno vyjíždět volně na loďkách, se také nalézal ostrůvek z dřevěným zámečkem a menší ostrůvek s voliérou, na kterém se skrýval elektrický pohon specielní atrakce – vodního kolotoče. Ten sestával s poháněného ramene, na jehož konci byly ukotveny zastřešené loďky, které pak s hotelovými hosty dokola kroužili po rybníce.

Poměry po druhé světové válce dalšímu provozu hotelu nepřály. Hotel byl zkonfiskován a bývalá vila se stala sídlem místního národního výboru (dnes je i nadále sídlem obecního úřadu). Místní skauty, kteří měli krátce klubovnu v jednom z dřevěných zámečků umístěných na skalisku u velkého rybníka po roce 1948 symbolicky co se týče aktivit v hotelové zahradě vystřídali pionýři, kteří zde založili tzv.„Mičurinskou zahradu“. Zdali se jim tady podařilo někdy něco vypěstovat, není známo, ruku v ruce s tím však přichází postupný zánik a devastace mnohého zhora vyjmenovaného včetně zániku všech tří rybníků. Ten prostřední byl v 70.letech nahrazen dnešním koupalištěm.

Budovu bývalého hotelu nejprve postihl v roce 1953 požár, některé části členitého objektu byly zbourány, jiné k nepoznání „zmodernizovány“. Zhoubný požár v roce 1983 pak zcela zničil rozsáhlý bývalý hotelový trakt.

Až do tohoto druhého požáru však byl i přes mnohé své proměny bývalý hotel, tehdy restaurace – lidově nazývaná König – velmi obliben, byl i nadále centrem dění v obci , hrálo se tu divadlo a četné taneční zábavy dávaly objektu proslulost na celém Jablonecku.

Název König je dodnes živý, i když již málokdo ví, kdo byl jeho nositelem. Konrád König senior, v letech 1908-1918 starostou obce, činovník mnoha místních spolků, iniciátor stavby katolického kostela Panny Marie, úspěšný podnikatel, po sobě zanechal v naší obci nesmazatelnou stopu. Místo, které tak výrazně přetvořil ke svému obrazu, má dodnes svoje kouzlo a přitažlivost.

Nezbývá než na jeho rozsáhlé aktivity navázat.